Zimní servis 2017

Rok se s rokem sešel velmi rychle a bylo na čase projít pravidelnou údržbou před začátkem nové zimní sezóny. Protože jsem nečekal žádná závažné závady, spojil jsem ji s poslední věcí, kterou jsem chtěl na zadní nápravě změnit.

Pokud čtete blog pravidelně, pak víte, že přesně před třemi lety jsem nechal do auta dát samosvorný diferenciál spolu s uložením zadní nápravy z polyuretanu se specifikací tvrdosti pro použití na jízdu na závodních okruzích. Toto rozhodnutí se neukázalo jako ideální a varoval mě před ním již tehdy můj mechanik, kterého jsem bohužel neposlechl. O co tedy jde.

V autě je spousta věcí, které se pohybují, navíc ani zdaleka auto nejezdí po rovné vozovce, a tím vznikají vibrace, rány, hluk a jiné jevy, které ani zdaleka neprospívají komfortu jízdy. BMW má poháněnou zadní nápravu, což znamená, že se kromě klasických pohybů nápravy způsobených nerovnou silnicí, do karoserie přenášejí i vibrace způsobené pohonem kol, tj. točením poloos nápravy, diferenciálu a hnací hřídele. Jednotlivé díly nápravy je ale potřeba nějakým způsobem spojit s karoserií, a protože taková masa plechu by pak působila jako hlásná trouba a megafon pro veškeré vibrace a hluk, tak se na místech, kde jsou ke karoserii připevněny pohyblivé části jako ty zmíněné výše, se používají kusy surové gumy. Ta funguje na nepříjemné pohyby a vibrace jako tlumič.

Nevýhodou gumových silentbloků, kterých je v autě více než tucet, je jejich stárnutí. Přírodní guma stárne, steří, její pružnost se změnšuje, deformuje se a časem se rozpadne úplně. Na druhou stranu je levná a než ztratí své schopnosti, tak dobře plní svůj účel. Oproti tomu, je možné silentblok vytvořit i z jiných materiálů, oblíbený je především polyuretan. Ten má výhodu, že nepodléhá časovým změnám a tak i po několika letech bude fungovat stále stejně. Navíc je možné jej vyrobit vě větší tvrdosti než gumu, což je užitečné především tam, kde není rozvolněnost a gumovost auta žádoucí, například na závodním okruhu. V extrémní případě se používají hliníkové spoje.

A nyní je asi i jasné, kam mířím. Po namontování silentbloků určených na závodní okruhy sice auto zpevnilo a výrazně se změnil i pocit z řízení, kdy především při jízdě na hranici smyku bylo možné velmi dobře vnímat pohyb zadní nápravy a kontrolovat tak chování auta. Na druhou stranu, polyuretan tvrdosti 90A Shore, který je několikanásobně tvrdší než guma neplní dobře funkci tlumiče hluku a do karoserie se tak přenášel hluk způsobený nejen vibracemi od toho, že se točí hřídel a náprava, ale také rány při přejíždění nerovností na silnici. Po několika letech jsem tedy dospěl k závěru, že jsem se s autem již vyblbnul dost a je na čase dát přednost tichu v kabině.

Konkrétně se jedná o 7 silentbloků. Třu drží v nápravnici diferenciál, tyto jsem koupil nově gumové, tak jak je mělo auto z výroby. Další čtyři upevňují nápravnici ke karoserii auta. Tady jsem nechal dát znovu polyuretanové silentbloky, ale s tvrdostí 60A Shore, což je přibližně poloviční tvrdost proti původním (stupnice není lineární). Mají oproti gumovým výhodu, že díky jinému tvaru předcházejí vytržení nápravy z karoserie, což je známý problém tohoto modelu a lépe odolávají stáří, takže je již nebude potřeba nikdy měnit. Po kompletní rekonstrukci celé nápravy ji nemám v úmyslu někdy v budoucnu zase sundavat.

burningbushings7

Po výměně auto výrazně ztichlo. Vibrace od nápravy se téměř přestaly přenášet do kabiny a výrazně se utlumily i rány od nerovností ve vozovce. Komfort jízdy se tím pádem hodně  zlepšil. Bohužel změklo i řazení a kontrola nad zadní nápravou, nicméně náprava samotná je stále lépe čitelná, než na začátku, kdy byla upevněna pouze gumovými silentbloky. Auto je v současnosti naladěno kompromisně mezi oběma extrémy a můžu  za sebe označit specifikaci za ideální.

Původní silentbloky jsou po ujetých 30tis km na prodej, není  jim pochopitelně nic. Pokud by o ně měl někdo zájem, dejte mi vědět, pasují na všechny modely karoserii BMW E46 se všemi motorizacemi vyjma verzí s pohonem všech čtyř kol a modelu M3.

Kromě silentbloků byla vyměněna i pravá zadní poloosa, ta původní šla na reklamaci, v autě nevydržela ani rok a začala v homokinetickém kloubu propouštět vazelínu. Nakonec bylo zkontrolováno sání a vyměnili se na něm některé z podtlakových hadic. A protože těsnění pod víkem ventilů začíná propouštět olej, bude se s příští výměnou oleje provádět lehká údržba motoru (přetěsnění ventilového víka a vanosu), to mě čeká ale až na jaře.

Posledním zásahem na autě bylo přezutí na nové zimní pneumatiky Continental Winter Contact TS 860 obuté na kola, která už mi pár let ležela doma, a to BMW styling 44. Přechod na zimu na bezlímcová kola zcela změnil vzhled auta a po několika letech je to zajímavá změna. Pneumatiky jako takové můžu zatím jen chválit, nejsemale první, umisťují se na první příčce velkého množství testů zimních gum z letošního roku.

Boj s korozí část 5 – skelet karoserie

Delší dobu jsem na tento blok nic nenapsal, to ovšem neznamená, že se s autem nic nestalo, spíše naopak. Jak jsem již zmínil v předchozím díle této minisérie, auto bylo v prosinci 2016 v karosárně na opravě vyrezlých prahů karoserie, která sice proběhla velmi dobře a hezky, ale během které se přišlo na další nedostatky auta. Konkrétně na korozi podlahy a nepříliš podařenou opravu skeletu karoserie v oblasti zadní nápravy. Dohodli jsme se kvůli časové náročnosti na mojí návštěvě během letošních letních prázdnin s tím, že pokud auto začne vykazovat i další závady, tak už se ani nic opravovat nebude a auto již jen doslouží bez oprav.

Půlrok uběhl poměrně rychle, auto podstoupilo jen standardní výměnu oleje a výplach motoru a protože skutečně sekalo dobrotu, v srpnu se objevilo v karosárně znovu, tentokrát na opravu skeletu. Mimojiné to již poněkolikáté znamenalo vytáhnout z auta interiér (začínám v tom mít praxi) a práci na měsíc.

Oprava podlahy sice není banální díky četným prolisům, ale ve svém důsledku je celkem jednoduchá. Z auta se vyřezaly rezaté kusy, vyrobily se z plechu nové a navařily do auta. Vzhledem k tomu, že podlaha rezla zevnitř auta, začla ještě před tím, než jsem auto vlastnil já, kdy do něj musela natéci/napršet voda (pravděpodobně vyraženým sklem na místě řidiče) a s vysušením se následně nikdo nenamáhal. Jednou započatá hloubková koroze oceli pak již nikdy neskončí, dokud se nevyřízne. Práce sama o sobě dopadla velmi hezky, ostatně vše můžete posoudit na fotkách níže.

Větši obavu jsem ale měl ze zadní nápravy, u které se nevědělo, co nás čeká. BMW E46 je známé tím, že modely z prvních let výroby neměly dostatečnou pevnost konstrukce skeletu v okolí zadní nápravy.  To mělo za následek, že poháněná zadní náprava se vysloveně vytrhávala z karoserie i s jejími kusy. Předepsaným způsobem opravy takového defektu je dle výrobce výměna kusu karoserie za prefabrikovaný náhradní díl, který sahá od zadních sedadel až po úložný prostor rezervního kola v kufru a to v celé šíři auta. Tj díl č. 1 na následujícím schématu:

Snímek obrazovky 2017-11-05 v 15.24.22

K něčemu takovému došlo i u mého auta, ale vzhledem k tomu, že auto bylo zespodu nastříkáno gumovým nátěrem proti oděrům, tak nebylo poznat jak přesně byla tato oprava provedena, krom toho, že v detailech nepříliš dobře. Kvůli časové náročnosti, jsem si spodní část auta očišťoval v karosárně sám, takže mohu z první ruky napsat co jsem viděl.

Pozitivním faktem bylo to, že oprava skutečně proběhla podle zásad autorizovaného servisu. Na karoserii byl navařen nový náhradní díl, což vzhledem k jeho ceně (22tis Kč) i znamená, že se auto opravovalo téměř určitě v autorizovaném servisu. Bohužel na druhou stranu, nebyl navařen přesně a v místech svaru vznikly v některých místech milimetrové mezery. Navíc celý díl nebyl očištěn, a tak na něm nedržel pořádně lak. Tolik tedy ke kvalitě servisů v Německu, je evidentní, že příšernosti v servisech se páchají i na západě a vše je o konkrétních lidech, značka nebo země není zárukou ničeho. Na druhou stranu, kromě začištění svarů nebyla potřeba žádná výrazná práce a jen se opravilo to, co již někdo předtím odflákl.

Po očištění karoserie byly převařeny svary a uzavřeny všechny škvíry, nastříkány znovu všechny vrstvy laku a nakonec i ochraný gumový nátěr. Během toho byly vyměněny i některé části auta, které nebylo rozumné vracet, takže jsem koupil v BMW kompletně nové trubky vedení brzdové kapaliny a valnou většinu plastových úchytů a samovulkanizačních záslepek na této části karoserie. Nakonec došlo opět k vystříkání dutin voskem.

Opět přidávám fotografie. Celá práce trvala měsíc, včetně všech náhradních dílů a laku stála 47 tisíc a tím i ukončila a završila veškerou práci na karoserii souvisejících s odstraňováním pokročilé nebo i začínající koroze. Momentálně zůstává na autě původní kapota, která má z vnitřní strany vyřezaný zkorodovaný pertl a kupodivu i po roce a půl, kdy je nechráněn a plech je odkrytý na větším kuse z vnitřní strany až na kov, nedochází ke zhoršení stavu. A tak kapota i nadále zůstává na autě jako pokusný králík dokládající, že při potřebné preventivní  péči je problém s korozí výrazně menší téma, než když se o auto majitel nestará a nechává ho shnít.

Závěrem bych rád poděkoval Katce za pevné nervy a ochotu pomoci mi s autem.

Jarní servis

Nedávno auto oslavilo dva roky pod mým vlastnictvím a s jarním oteplením je na čase opět pravidelná údržba a servis. Článek přichází kvůli osobním důvodům trochu později, ale pořádek musí být.

Jako každé jaro přišly na řadu filtry a motorový olej. Uplynulý rok znamenal dolití 400ml oleje, nicméně pravděpodobně se nejednalo ani o úbytek, olej byl na spodní hraně rysky a vzhledem k delšímu časovému odstupu jsem si ani nepamatoval kolik ho bylo v motoru po výměně, tak jsem ho raději dolil. Zůstal jsem u osvědčeného Mobil 1 New Life 0W-40, olejový filtr jsem také použil vyzkoušený Mann-Filter.

Před vypuštěním byl motor propláchnut chemií od BG, konkrétně BG-109 (EPR). S BG jsem měl zkušenost v podobě povedeného additiva do paliva, rozhodl jsem se vyzkoušet i průplach motoru. Velmi silná přísada se přidává do oleje na volnoběh na 10-20 minut bezprostředně před vypuštěním oleje. Jedná se o velmi silnou a koncentrovanou látku na bázi ředidla, která by měla rozpouštět karbonizované úsady v motoru. Jak konkrétně uvolňuje zapečený karbon v motoru nejsem schopen říci, olej ale vytekl černý, takže patrně nějaké množství úsad BG uvolnilo. Pozitivní rovněž je fakt, že 1.000km po výměně jsem nezaznamenal žádné související problémy s únikem oleje nebo poškozením motoru, není tedy žádný opodstatněný důvod proč se additiva obávat. BG rovněž nabízí additivum do motorového oleje po dobu jeho životnosti v motoru (BG-110), které jsem sice tentokrát nepoužil, ale zvažuji ještě jeho přidání.

685B1266-21F5-4EFF-A235-071A5FE2629A_zpss7mlqusv

Kromě oleje v motoru jsem se rozhodl i pro kontrolní výměnu oleje v diferenciálu, který měl na poslední náplni najeto 10tis km a byl v diferenciálu jeden rok. Barva vylitého oleje napověděla že pobral poslední zbytky černoty z diferenciálu, důležitá byla ale skutečnost, že vypuštěná náplň neobsahovla žádné kovové piliny a špony, takže samosvor je zdravý a správně namontovaný včetně vůlí. Novou náplň jsem zvolil olej Mobilube 1 SHC 75W-90, vyměněno bylo také těsnění vypouštěcího šroubu. Olej už v diferenciálu hodlám konečně několik let nechat.

Zatímco vzduchový filtr KN se jen čistí a nově impregnuje olejem, takže náklady na jeho regeneraci jsou nulové, kabinový filtr bylo po 25tis km potřeba vyměnit. Rozhodl jsem se od Bosch přejít ke značce, která je je všude jinde v autě, tedy k Mann-Filter, a vzal novinku, kterou nabízí – třísložkový filtr s vložkou z aktivního úhlí a vrstvou biologické složky zachycující plísně. I přes brutální cenu je hned po vybalení poznat že se jedná o vysoce kvalitní produkt. Jeho plastový rámeček je nadstandardně doplněn pěnovým těsněním, po montáži do auta byl okamžitě patrný rozdíl v kvalitě vzduchu proudícího do auta. Vyměněno bylo také gumové odtokové kolínko pouzdra kabinovéo filtru, které bylo zpuchřelé a opotřebené.

Po dvou letech je také čas na výměnu brzdové kapaliny, která stářím ztrácí své vlastnosti, především vstřebává vodu a tím klesá její bod varu. Brzdovka od Textaru DOT 4 LV byla zvolena s ohledem na fakt, že auto používá brzdovku s rozdílnou viskozitou určenou pro vozy se stabilizací podvozku.

A nakonec jsem nechal vyměnit i chladící kapalinu. U té jsem rovněž zaznamenal úbytek za  dva roky jejího fungování a to konkrétně o zhruba půl litru.

Na diagnostice setrvávala chyba ukazující na zkrat zadní kontrolní lambda sondy banku 1. Ačkoliv její funkce je pouze monitorovací a neřídí složení palivové směsi, rozhodl jsem se jí pro jistotu vyměnit, nová byla zvolena Bosch, stejně jako minulý rok při výměně před-katalyzátorových sond.

A nakonec jsem nechal auto prohlédnout a projet v dílně. Tím byla nalezena nová závada auta. Zadní náprava má vůle v kloubech obou poloos. Při rozjezdu je díky vůli patrné klepnutí, polosa má vůli několik úhlových stupňů, kdy diferenciál už se pootočí, ale kolo ještě nikoliv. Následný náhlý přenos síly způsobí drobné škubnutí nápravou. Nejedná se o závažný problém, nic jsem zatím neřešil a nechávám to být do doby, než se budou měnit tlumiče a jejich uložení. Opravná sada na poloosy stojí pár korun, ale zadní náprava kvůli tomu musí dolů z auta. Mnohem větší problém, minimálně z finančního pohledu, bude řešení koroze dveří a víka kufru. O chystané opravě a lakování auta ale příště.

Sečteno a podtrženo, jarní technická údržba stála celkem 8.029,- za materiál i práci.